Jak používáme Bootstrap

Framework Bootstrap jistě není třeba představovat, to za mě udělali jiní, nedávno například Martin Michálek na Zdrojáku. Rád bych se s vámi v tomto článku podělil nejen o můj způsob používání Bootstrapu, ke kterému jsem se praxí propracoval, ale také o špatné postupy, které jsem v praxi viděl. A protože žádný učený z nebe nespadl, někdy to budou i moje vlastní chyby.

Několik dobrých návyků na úvod

Jedině s preprocesorem

Používání Bootstrapu bez preprocesoru nelze nazvat jinak než slepou uličkou. Používat zbytečně celý vygenerovaný Bootstrap, když z něj využijeme jen několik málo procent, je špatný nápad. Tím spíše dnes, kdy se díky (nikoli kvůli) mobilnímu internetu musí znovu hledět na výslednou velikost stránek. Naklikat si potřebné komponenty a vygenerovat si CSS přímo ze stránek Bootstrapu je už lepší řešení, ale stále dost nešikovné. Nainstalovat si vše potřebné, co k používání preprocesoru potřebujeme, je otázka několika minut a benefity, které používáním preprocesoru získáme, jsou velké. A i když existují porty Bootstrapu do SASSu i Stylusu, je zdaleka nejlepší a určitě nejjednodušší používat nativní LESS.

Nešťourat se v Bootstrapu

Nedělat v LESS modulech Bootstrapu žádné změny je jednoznačně dobrý nápad, který oceníte při aktualizaci na novější verzi frameworku. Čestnou výjimku tvoří soubory bootstrap.less, kde se importují potřebné moduly, lépe řečeno zakomentují ty nepotřebné, a variables.less, ve kterém si můžeme Bootstrap „obléct“ do svých barev a fontů, nastavit paddingy a mnoho dalšího.

Zvažte, kdy je vhodné Bootstrap použít

I když v poslední době používám Bootstrap téměř na vše, jednu čestnou výjimku jsem za poslední rok měl. Byl to atypický web, kde by bylo použití Bootstrapu spíše kontraproduktivní, proto jsem z něj použil pouze mixiny. Určitě je tedy dobré předem myslet také na to, zda je opravdu potřeba Bootstrap použít.

Když už ho použijete, využijte ho

Na naprostou většinu prvků, které „vypadnou“ od grafika, můžete použít nějakou Bootstrap komponentu. A to platí i v případě, že grafik s použitím Bootstrapu předem nepočítal. Když už Bootstrap používáme, je z mnoha důvodů (budoucí úpravy, práce více lidí v týmu…) dobré maximálně využít jeho komponenty. Takže předtím, než začnete psát vlastní HTML, je dobré zamyslet se, zda je to opravdu potřeba.

Neškrábat se pravou rukou za levým uchem

Někdy je ale vlastní HTML nejlepší řešení. Je v grafickém návrhu prvek, u kterého váháte, jakou Bootstrap komponentu pro něj použít? Možná bude nejlepší nepoužít žádnou a napsat si HTML i CSS kompletně sám. Čím déle Bootstrap používám, tím více se snažím využívat maximálně využívat jeho komponenty, ale vlastní HTML je někdy to nejjednodušší a nejlepší řešení.

Jak Bootstrap používáme u nás

Prohlédněte si část našeho interního frameworku, ve kterém vyvíjím nové šablony.

1) Ve složce /bootstrap jsou všechny LESS moduly Bootstrapu. A jak jsem psal výše, v této složce se vůbec nešťourám (zde dokonce bez výjimky).
2) Ve složce /modules mám připravené vlastní LESS moduly – jsou tam ty „základní“, které používám na každém projektu. Projekt od projektu se pak rozhoduji, zda se pro přehlednost vyplatí přidat nějaké další.
3) Poslání souboru ie8.less je myslím jasné už z jeho názvu a netřeba vysvětlovat. Jsem rád, že tento soubor zůstává poslední dobou téměř nebo úplně prázdný :-)
4) Soubor main.less si zaslouží vlastní nadpis.

main.less

V tomto souboru se importují jednotlivé moduly, kompiluje se z něj také výsledné CSS. Nejdříve se naimportují potřebné Bootstrap moduly. Jak si můžete všimnout, „v základu“ mám pouze ty nezbytné (scaffolding, grid) a ty „nezbytné“ (forms, buttons), zbytek je zakomentovaný. Následně importuji svoje moduly, na závěr pak ty responzivní. Responzivní moduly jsou pojmenované tak, jak má své responzivní třídy/proměnné pojmenované Bootstrap, tedy se suffixem xs, sm, md a lg.

Popis jednotlivých souborů

  • variables.less – toto je soubor, který v podstatě vždy upravuji jako první. Přepisuji zde hodnoty výchozích Bootstrap proměnných a také deklaruji vlastní proměnné.
  • bootstrap.less – soubor s mírně matoucím názvem. Zde přepisuji CSS pro jednotlivé Bootstrap komponenty. Pokud je CSS u některé komponenty hodně rozsáhlé, pro přehlednost pro ni vytvořím samostatný modul.
  • common.less – zde píšu všechno ostatní CSS. A stejně jako u předchozího bodu, pokud se to v zájmu přehlednosti vyplatí, vytvořím pro některé prvky vlastní modul. Běžně to bývá pro hlavičku, patičku, menu, boxy atd.
  • responzivní moduly si zaslouží podrobnější představení.

Mobile first

„První pravidlo Media queries je to, že žádná media queries nejsou,“ jak pravil Honza Sládek. A já si poslední dobou vzal jeho slova k srdci. Proto nejprve píšu CSS pro všechny prohlížeče/rozlišení a teprve nakonec přidávám styly pro různá rozlišení, počínaje sm, přes md až po lg. Začnu u sm rozlišení a postupně „přidávám“ až k desktopu. Soubor responsive-xs je naopak pro nejmenší displeje – s mobile first přístupem bývá tento soubor často prázdný, ale občas je potřeba něco definovat jen pro malé displeje. Tolik krátká, leč velmi důležitá odbočka od Bootstrapu.

Závěrem

Tolik tedy o mém pohledu na Bootstrap a na práci s ním. Budu se těšit na vaše komentáře, ve kterých se můžete také podělit o své zkušenosti a workflow, které s Bootstrapem používáte.

Zveřejněno 13.1.2014 v rubrice Grafika a webdesign se štítky , , , , .
vracovsky

Václav Vracovský

HTML a CSS kodér ve společnosti Medio Interactive. Samouk, který se přes šablony pro živnostníky prokódoval až k největším rybám českého internetového rybníka.

Google+ profil vracovsky@medio.cz

Komentáře k článku

[1] Martin Michálek | 13. 1. 2014 v 15.23

„Jedině s preprocesorem“ — to bych prosím rozporoval. :) Pro vaše projekty a workflow budiž, ale co třeba tyhle dvě situace?

1) programátorský tým pracující na interní webové aplikaci, který má mizerné znalosti CSS a LESSu, využívacící jen „čistý Bootstrap“
2) amatér, který si s pomocí Bootstrapu chce postavit fanouškovské stránky XYZ a CSSko si nakliká tady Jedině s preprocesorem

Vážně na jeho UI komponentách stavíte všechny prezetnační weby? U sebe si to neumím představit. Většinou jsem Bootstrap v nějaké fázi projektu opustil nebo zredukoval jeho použití na spodní vrstvy — typoška, mixiny, grid. Máte přísná pravidla pro grafiky nebo jak to děláte?

Hezké, díky za sdílení.

[2] Ruda | 13. 1. 2014 v 15.48

Docela zajímavý článek. Já jsem určitě pro Bootstrap a myslím, že jeho obecné použivání by udělalo český internet lepším místem. Nicméně, samozřejmě jak popisuje autor, jeho bezhlavé používání je nesmysl. Navíc to není jediný Framework tohoto typu viz např Foundation apod. Což je také nutné zvážit, než bezhlavě zavelím na BOOOOOTSTRAP!

Jeden z krásných příkladů, kde by Bootstrap určitě našel využítí je tento blog :). Obecně si myslím, že responzivní design u blogů je v dnešní době už nutnost!

[3] Jan Tichý | 13. 1. 2014 v 22.07

[2] Rudo, chvíli jsem znejistěl, zda nějakým způsobem nemáš přístup do našeho interního firemního Basecampu, vlákno „Medio blog – úpravy, autorship“ jsme tam založili ve 14.07 :)

[4] Robin | 17. 1. 2014 v 14.10

Máš to pěkně vymyšlené :)

Hlavně nešťourání v Bootsrapu je zásadní pro další rozšířitelnost.

Znáš Bower (http://bower.io/)? Je to balíčkovací systém (hlavně) pro front-end. Když bys nainstaloval Bootstrap takto, pak bys jen dokonce nemohl upravovat přímo. Navíc by nemusel být součástí repozitáře, takže by ti zpřehlednil organizaci souborů.

Díky funkci LESSu, která pro @import umožňuje hledání ve více adresářích (v terminálu pomocí –include-path, v JS pomocí paths), bys ani nemusel měnit stávající styly.

[5] Václav Vracovský | 17. 1. 2014 v 16.34

Bower jsem letmo obhlížel a zatím jsem ho odložil – nějak není čas, viz komentář o našem neresponzivním blogu:-)